Až potemní nebe
a hvězdy se rozsvítí,
ty pohlédneš z okna 
svého vězení.

Srdce plné smutku,
oči plné slz,
hlavu plnou myšlenek
upřených k naději. 

Tak blízko
a přitom vzdálená,
tam, kam slova doletí,
avšak nestačí.